Trenér Jaroslav Vodička končí ve Valašském Meziříčí

Vydařený podzim třetiligového nováčka z Valašského Meziříčí jsme zhodnotili s trenérem Jaroslavem Vodičkou, který k 31. 12. 2017 v klubu končí.

Jak jste spokojen s umístěním a herním projevem týmu během podzimu?
7. místo po podzimu je naším maximem. Každý, kdo viděl náš tým, tak si musel uvědomit, že máme nejmladší tým ve třetí lize. Nemůžeme se rovnat špičce soutěže, to znamená týmům, které mají ve svém středu zkušené hráče i třeba s ligovou minulostí. Proto se musím ohradit proti tomu, že tento tým měl hrát okolo 4. místa.
Proč měl tým takové herní i výsledkové výkyvy?
Některé zápasy jsou neomluvitelné jako v Kroměříži a Hulíně, ale třeba hodně zmiňovaná domácí porážky s Hlučínem byla se soupeřem, který opravdu disponoval větší fotbalovou kvalitou než my. Na ony herní a výsledkové výkyvy jsme měli nárok. Vždyť třeba v obraně hráli Kebísek (19 let), Šulák (21), Drozd (20) nebo Vrána (18). Když je za našeho zkušeného hráče považován Jurča a je mu teprve 24 let, pak to vypovídá o mladém kolektivu vše. Ano, měli jsme houpačku, ale cením si, že jsme neměli nikdy větší sérii porážek.
V létě se kádr rapidně po postupu obměnil. S kterými hráči jste byl během podzimu spokojený?
Nejmenoval bych jednotlivce. Byla to dobrá kolektivní práce. Jen u šestice hráčů – Drozda, Jurči, Skwarczeka, Šuláka, Gregáně a Geberta bych dodal, že mají potenciál hrát ještě vyšší soutěž.
Kdo Vás z posil nejvíce zklamal?
Kritice byli podrobeni třeba Behan s Byrtusem. Behan je ale velmi mladý hráč, který nemá ještě mnoho zkušeností s dospělým fotbalem. Byrtus snad vystřídal všechny posty kromě brankáře a byl velmi přizpůsobivý týmu.
Jak jste vnímal z pohledu trenéra změny na brankářském postu?
Rohela jsem v týmu nechtěl a šel prokázat své kvality do Mohelnice. Repáň odchytal dobré utkání. Když pak dostával dost branek, šanci dostal Michut a už ji nepustil. S brankáři jsem byl spokojený.
Dost tým trápila zranění. U kterých hráčů jste vnímal největší absenci pro vaši hru?
Na prvním místě bych jmenoval Skwarczeka. Prodělal zánět mozkových blan. Pak tu rekonvalescenci urychlil. Udělali jsme s ním dvě výhry a on si zase zranil koleno. Celý podzim vynechal Rapavý, Kebísek se po šesti týdnech zázračně vrátil po těžkém zranění. Drozd měl těžký výron a Václavek ani nemohl trénovat, jen hrál zápasy, protože bojoval s bolestí achilovky.
Měl jste v týmu hodně hráčů, kteří v jiných klubech prošli pod vašimi rukami. Splnili to, proč jste je v týmu chtěl mít?
Nemůžu hodnotit sebe, ale mně se prostě pracovalo výborně se všemi hráči, nejenom těmi, kteří pode mnou hráli v minulosti. Poskládali jsme mladý tým a k tomu patří prostě i někdy slabší momenty a chyby. Má to logiku. Ti hráči ale mají velkou budoucnost.
Proslýchá se, že v týmu končíte po podzimu. Zda-li je to pravda, kam se budou ubírat další Vaše kroky a jak ten půlrok ze svého pohledu komplexně v klubu třetiligového nováčka hodnotíte?
Ano, končím v klubu k 31. 12. Vedou mě k tomu důvody, které bych nechtěl blíže komentovat. Půlrok byl dobrý. Vytvořili jsme perspektivní tým, s kterým jsem rád pracoval. Držím klubu palce a snad ten tým zůstane pohromadě. Na Valašsku se mi líbilo.
Podzim zakončil Valmez výhrou 6:3 v domácím přátelském utkání s Otrokovicemi. „Tím jsme uzavřeli podzim a nyní máme pauzu do 11. prosince, kdy nám v domácích podmínkách začíná týdenní tréninkový blok, jehož vrcholem bude 14. prosince utkání s druholigovým Frýdkem – Místkem na jeho půdě,“ dodává Jaroslav Vodička.