02.08.2021
Koňařík s Vavříkem řádili za Valmez U 17 proti Vítkovicím
Třetí zápas v sedmi dnech. Po čtvrteční výhře 12:1 nad Frýdkem-Místkem „B“ na hřišti ve Viganticích, jsme zajížděli do Vítkovic.
MFK Vítkovice – VM U17 3:6 (2:1)
Branky Valmezu: 35., 47., 55., 70. Koňařík, 57. a 83. Vavřík.
Sestava: Svak – Furmánek, Jašíček(K), Kurinec, Hruška – Lejska – Vavřík, Sedlák, Zahradník – Marek, Koňařík
Střídali: Petřek, Džobák, Růčka, Hradil.
První poločas jsme hodně chybovali. Nepřesná přihrávka, nedůraz v souboji a zbytečně dlouhé držení míče. Z toho pramenili i první dvě branky utkání. Domácí vedli 2:0 a bylo nutné promluvit hráčům do duše, že tudy cesta nevede. Kluci si začali dávat větší pozor na vlastní individuální chyby a hra se začala měnit. Do poločasu se trefil Bořek Koňařík a snížil. Po rohovém kopu se dostal k propadlému míči a z otočky ho poslal na bránu.
Do druhé poločasu jsme nastoupili s úplně jiným důrazem, využili krajních obránců a v kombinaci se výrazně zlepšili. Najednou to byl tým, který je připravený do soutěže a chce jít za vítězstvím. Dvě minuty po úvodním hvizdu poslal střelu zpoza šestnáct opět Bořek a ukázal, že toto je jeho zápas. Do vedení nás poslal z rohového kopu, který sám kopal a zatočil ho přímo do brány. Na další branku přihrál Slávkovi Vavříkovi a už jsme vedli o dvě branky. O branku na 2:5 pro ValMez se výrazně zasloužil krajní obránce Jarek Hruška, který přečíslil obranu Vítkovic, centroval ukázkově do šestnáct a Bořek Koňařík uklidil míč do sítě. Zapojování krajních obránců do útočné fáze bylo vidět na obou stranách a domácí vyloženě nevěděli, koho si přebírat dřív. Jarek Hruška i Vojta Petřek byli vidět spíš u šestnáctky soupeře, než v obranné řadě, a to je to, co po krajních obráncích chci a za co je určitě při vyhodnocení zápasu musím pochválit. Ale nezapojovali se jen oni. Útočné choutky byli vidět i u našich stoperů Ondry Jašíčka a Tomáše Kurince. I díky tomu se potřetí v zápase trefili domácí, ale to už je daň útočné koncepce našeho týmu. Poslední slovo jsme ale měli my a Slávek Vavřík zúročil práci Rádi Zahradníka na Lajně, který ho svou načasovanou přihrávkou v šestnáctce vybídl k zakončení.
Druhý poločas jsme to už byli my. Adam Lejska na středu hřiště po celý zápas odváděl výbornou práci. Byl vítězný v soubojích a rozdával přesné míče, které měli myšlenku. Na středu mu sekundoval Sam Sedlák. Důraz do naší hry opět vnesl Ondra Džobák, který sice v tomto zápasu nebyl na hřišti dlouho, ale byl hodně vidět. Musím taky vyzvednout hru v poli u brankáře Matyho Svaka, který doplňoval úkoly moderního libera naši obranu. Hodně podobný zápas jsme už zažili v soutěži s ročníkem 2004/2005, kdy jsme stejně otočili z nula dva důrazem v Prostějově a zvítězili 2:6.
Michal Vacula - trenér