Tomáš Dorňák žije ruku v ruce fotbalem se svou milovanou Střelnou

Tomáš Dorňák je zkušenou oporou Střelné a na svůj milovaný klub nedá dopustit.

"Fotbal jsem začal hrát, když mi bylo asi 8 let a to za žáky ve Střelné. Střelná je moje srdcová záležitost, a proto jsem ji fotbalově opustil jen v době, kdy nebyl ve Střelné dorost. To jsem v letech 1995 až 1997 odešel hrát do sousední Francovy Lhoty. Poté jsem se vrátil zpět do Střelné, kde jsem zažil vzestup i pád a nastěstí v poslední době zase vzestup fotbalu ve Střelné," říká na úvod našeho povídání Tomáš Dorňák.

Fotbal Dorňák miluje a musel se vylízat i z jednoho velmi nepříjemného zranění.

"V sezoně 2017-2018 jsem si na podzim při zápase v Brankách na Moravě utrhnul achilovku a ze hřiště jsem putoval přímo na sál nemocnice ve Valmezu, kde mě pan primář chirugie, který mi achilovku sešíval potěšil a zároveň hodně namotivoval slovy, že do roka se vrátím zase na trávník. Moc jsem tomu nevěřil, ale díky jeho dobře odvedené práci jsem se mohl vrátit k mé srdcové záležitosti, kterou je fotbal. Vrátil jsem se i proto, že kluci potřebovali vypomoct se záchranou a tak nějak jsem cítil, že jsem na hřišti pořád platným členem," vzpomíná na zdravotná lapálie Tomáš Dorňák.

Střelná se v jedné sezoně zachrání v posledním kole a ve druhé najednou hraje málem o postup do okresního přeboru.

"V poslední době se začíná projevovat práce trenéra Oldy Kubiše z Brumova, který dokázal zdravě zbláznit mladé kluky ze Střelné a ty fotbal začal evidentně bavit. Konečně začal dávat góly kanonýr Tomáš Štrba, který by si s klidem zahrál soutěž o několik pater výš a mužstvu pořád mají co předat také matadoři Pepa Makyna, Jirka Lipinský, Pepa Valčík a snad také já. Hraju na pozici stopera a rád bych v tom pokračoval ještě nějakou dobu, pokud to zdraví a výkonnost dovolí. Kádr máme poskládaný až na výjimky vesměs ze samých střelenských odchovanců, což je naše velká devíza," pochvaluje si zkušený obránce současnu Střelnou.

Střelná je specifická i tím, že hrává domácí zápasy bez ohledu na roční dobu a čas dříve než ostatní, protože kluci spěchají na noční směny.

"Rádi s klukama utužujeme partu a proto nám vyhovuje hrát domácí zápasy v 15 hodin a zbude nám pak čas na společné pivko. Pracuji jako policista a v kádru máme i vojáky z povolání, tak také hodně záleží jaké máme směny a jak se na zápas sejdeme. Ale v průměru nás chodí kolem 15 lidí, což je neuvěřitelné číslo, na to že máme pouze tři přespolní hráče, dva z Lidečka a jednoho z Hrozenkova, který se k nám oženil," líčí Dorňák současnou partu ze Střelné.

"Pokud zapálení pro fotbal ve Střelné vydrží i v nadcházející sezóně a trenér Olda Kubiš vytasí opět něco ze své trenérské kuchyně, tak bych se nebál toho, aby Střelná zaťukala na okno okresního přeboru, kde by určitě nehrála jen druhé housle. Snad u toho ještě budu i já jako aktivní hráč," dodává zkušený obránce Střelné Tomáš Dorňák.

Tomáš Dorňák na týmovce Střelné v dolní řadě druhý zleva v pokleku.